Trávník je zelenou vizitkou

Hustý a sytě zelený pažit touží mít každý zahrádkář či majitel rodinného domu. Tráva sice “roste sama”, může se však stát, že při nevhodných podmínkách doslova zmizí před očima. Proto je trávníku třeba věnovat potřebnou pozornost a péči.

Během zimních měsíců dostává vegetace opravdu zabrat. Po podzimu, kdy se traviny naposledy nadechnuly a přijaly živiny v podobě přírodního hnojiva ze zbytků stromů a keřů, přišel chlad s nánosy sněhu, které pro trávník představují velkou zátěž. Jakmile však s příchodem jarních měsíců půda vyschne, zahřeje se alespoň na 10 stupňů Celsia a tráva začne opět růst, můžeme začít s rekonvalescencí porostu. Hned zjara je nutné pomocí vertikutace či provzdušnění odstranit travní plsť, mech a plevel. Další podmínkou kvality trávníku je jeho efektivní sekání, a samozřejmě také zavlažování. Neméně podstatné je však travní koberec dosévat a pravidelně hnojit. Samostatnou kapitolou je pak zakládání nového pažitu. Tráva se seje buď na jaře, nebo na podzim. Pro jarní termín je ideální období zhruba od poloviny března do poloviny května, na podzim se seje od poloviny srpna do konce září.

Vertikutace a provzdušňování

Travní plsť je mrtvý rostlinný materiál, který nebyl schopen se přirozeně rozložit, takže se proměnil v nepropustnou vrstvu mezi rostlinkami trávy a hlínou. Přesáhne-li tloušťku 5 mm, zhorší se propustnost vody, travní kořeny rostou blíže k povrchu, klesá přeměna kyslíku. V důsledku toho porost ztrácí odolnost a někdy i odumírá. Pro šetrné odstranění plsti a mechu jsou určeny provzdušňovače a vertikutátory, díky jejichž nožům se zlepší přístup vody, vzduchu a živin do půdy. Výsledkem je růst hustého trávníku se zlepšenou výměnou kyslíku, s větší propustností vody, menším množství plevele a sníženým rizikem chorob. S rostoucí hmotou a hloubkou kořenů se zvyšuje trvanlivost porostu. Zatímco k hloubkovému odstranění travní plsti (vertikutace) by mělo docházet v pozdním jaru nebo časném podzimu, k trávníku šetrné provzdušňování lze aplikovat kdykoliv během celé sezóny. U lehce zmechovatělé trávy se doporučuje provzdušňovat každý měsíc.

Příprava pro založení trávníku

Před výsevem je nutné se na místě budoucího zeleného koberce postarat o zeminu. Půda totiž běžně obsahuje plevele, zhruba tři týdny před samotným výsevem by se proto měl aplikovat herbicid, který je odstraní. Základním předpokladem pro založení kvalitního pažitu je maximální rovinatost terénu: k vyrovnání plochy (ještě před výsevem) se u větších pozemků používají speciální půdní kultivátory, pro menší dispozice si vystačíme s překopáním a uhrabáním půdy. Důležité je rovněž vybrat kameny či kořeny a vyhrabat zbytky rostlin. Takto připravený povrch se vyplatí pokrýt zhruba dvoucentimetrovou vrstvou trávníkového substrátu s obsahem křemičitého písku a hnojiva. Po následném lehkém uválcování a zakropení podklad přirozeně slehne. Pokud nepoužijete substrát, těsně před setím dopřejte půdě průmyslová hnojiva.

Výběr travní směsi a setí

Osivo a jeho množství by mělo odpovídat zvolenému charakteru trávníku: směsi pro okrasné trávníky je na plochu 100 m2 potřeba kolem 2-2,5 kg, u krajinných trávníků se doporučené množství pohybuje v rozmezí 1-1,5 kg. Vždy však počítejte s rezervou (přibližně 20 % osiva) pro případné dosetí řídkých nebo prázdných míst. Menší plochy lze osít ručně, u větších oceníte sypací vozík, na němž je možné si přesně nastavit předepsanou dávku osiva. Seje se šachovnicovým způsobem, tedy do kříže, aby byl rozptyl osiva rovnoměrný. Ke spojení semen se substrátem přispěje úprava pozemku rýhovacími válci. Pak už je třeba hlavně zavlažovat – zhruba za měsíc budete odměněni krásně zeleným pažitem.

Nepodceňujte hnojení

Na začátku vegetačního období potřebuje trávník především dusík, fosfor, draslík a další živiny, ideálně v podobě rovnoměrného posypu granulemi. Hnojením se předchází problémům s chorobami, tráva se také lépe prosadí proti rozpínavému plevelu a mechu. V závislosti na typu použitého hnojiva je nutné několikrát během roku hnojení opakovat. Některé přípravky uvolňují živiny rychleji a krátkodobě, proto se musí aplikovat v menších dávkách a častěji. Hnojiva s takzvaným řízeným uvolňováním živin reagují na teplotu a vlhkost půdy. Po přihnojení by měla vždy následovat zálivka.

Sekání je věda

Prospívání trávníku závisí také na správném střihu. Optimální “fazóna” by měla mít výšku mezi 50 a 100 mm, přičemž při sekání by nemělo docházet k odstranění více než jedné třetiny stébla trávy. Je-li pažit nižší, vzrůstá riziko poškození rostliny, snižuje se biomasa kořenů a tráva ztrácí odolnost proti dehydrataci. Může také dojít k poškození sekačky. Pro sečení je důležitá ostrost nožů, tupé ostří totiž stébla ohýbá a ulamuje, zatímco čistý a ostrý řez snižuje riziko dehydratace a houbovité infekce. Tupé nože mohou navíc až o dvacet procent zvýšit spotřebu paliva. Sekačka by svými vlastnostmi měla maximálně vyhovovat danému pozemku, jeho rozloze, členitosti terénu a způsobu, jakým se nakládá s posekanou trávou. V úvahu se musí vzít také frekvence sekání a typ trávníku. Při časté úpravě se doporučuje mulčování, při němž tráva posekaná na drobné částečky zůstává na ploše, kde se rozloží a funguje jako ekologické hnojivo, navíc trávník chrání proti vysychání.

Kvalitu ovlivní i závlaha

Zárukou svěžího a zeleného trávníku je denní dávka 4 – 6 litrů vody na čtvereční metr plochy. Optimální je ranní zálivka v době, kdy ještě nehřeje slunce. Zavlažování během dne je totiž pro rostliny nevhodné, kvůli odpařování navíc až o 30 % vzroste spotřeba vody. Optimální je automatické ostřikování, které je nejen komfortní, ale navíc zajistí rovnoměrnou závlahu. Při použití čidla půdní vlhkosti nebo dešťového senzoru se rostlinám dostane jen tolik vláhy, kolik opravdu potřebují. Pomůžete tím zahradě i své peněžence. Vybírat lze mezi nadzemními (pro malé a jednoduché travnaté plochy) a podzemními (pro větší a složitější plochy) systémy. Pro květinové truhlíky, rostlinné či zeleninové záhony, případně skleníky lze doporučit kapací hadice, které navíc umožňují zároveň aplikovat tekutá hnojiva.

Při vertikutaci se nože zařezávají nejen do trávníku, z něhož odstraňují plsť, ale současně pronikají i do půdy, kterou provzdušňují. Prořezaná půda také lépe přijímá vláhu a živiny, nože současně narušují a omezují růst plevele, díky přesekávání travních výběžků podporují tvorbu nových výhonků.

Dobré a efektivní sekání, které je předpokladem kvalitního trávníku, podmiňuje dodržení několika základních pravidel: jde o správnou výšku sekání, nabroušené ostří o vysoké rychlosti, vhodnou sekačku a optimální, tedy suché počasí.

Pro drobné začišťovací práce kolem trávníku je vhodné mít po ruce nástroje, které lze použít v místech, na než se sekačka nedostane. Využijete je například na zarostlé okraje trávníků, převislou trávu, velké terénní nerovnosti a další těžce dostupná místa, jako jsou křoví a divoký porost.

Vyšlapaná, prořídlá či nezatravněná místa kazí dojem z celé zahrady, proto je třeba plochu dosévat. Z obnovovaných míst musíme odstranit listí, uschlé zbytky trávy a mech – buď hráběmi, nebo provzdušňovačem. Ideální je osivo zasít do rýh po vertikutaci, místa uválet či semena “zasekat” železnými hráběmi a povrch utužit pomocí desky. Doseté plochy potřebují pravidelnou zálivku.

V závislosti na dané oblasti, stavu trávníku, počasí a dalších faktorech se pažit seče v rámci vegetační doby od poloviny dubna do konce října zpravidla 20 až 25krát, tedy téměř každý týden. S pravidelně ostřenými noži bude vzhled posečené plochy hezčí a sečení bude snazší.

Text: Maxim Beaver

Napsat komentář