Termovizí proti plísním

Termokamera je přístroj, který jako detektor infračerveného záření dokáže bezkontaktně na dálku měřit povrchovou teplotu objektů. S vysokou geometrickou rozlišovací schopností dokáže zachytit a z naměřených teplot rekonstruovat takzvaný teplotní obraz objektu.

S výrazem termovize se většinou setkáváme v souvislosti s policejními pátracími akcemi po zmizelých osobách. Termovize je však také významným pomocníkem stavařů a statiků. Na rozdíl od termokamer používaných policií a armádou, které pouze rozlišují co je teplejší a co chladnější, využívají se ve stavebnictví termokamery s chlazeným detektorem, které dokáží porovnávat naměřené hodnoty s fyzikálně přesně definovanou teplotou.

Praktické využití
Termovize je ve stavebnictví nejčastěji využívána k odhalování nedostatků v provedení tepelné izolace, které způsobují takzvané tepelné mosty. Jedná se vlastně o spojení vnitřní stěny s venkovním povrchem pláště budovy tepelně vodivým materiálem nebo kombinací několika materiálů. Tepelné mosty představují energetické ztráty, protože odčerpávají teplo z interiéru a vyzařují jej do okolí.

Abychom to viděli
Základní podmínkou k definování teplotního pole na povrchu obvodové konstrukce je existence tepelného toku a splnění okrajových podmínek při měření. Pro získání použitelných výsledků je nezbytné, aby teplotní rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou byl minimálně 15°C, lépe 18°C. Z praktického uživatelského hlediska se při vyhodnocování nejčastěji používá kvalitativní metoda, která není zaměřena na kontrolu skutečné povrchové teploty objektu, ale na zjištění teplotních rozdílů. Výsledky jsou zobrazeny na barevných termogramech – fotografiích s rozložením teplotních polí včetně skutečných teplot s možností histogramu. Na ilustračních snímcích se pomocí termokamery jasně odhalí závady v tepelně – izolačních vlastnostech budov. U tohoto domu se zřetelně ukázala nedostatečná tepelná izolace okenních rámů. Na budově opatřené dodatečnou izolací všechny zdroje tepelných ztrát prokazatelně mizí. Na termogramu je zobrazen rodinný domek s kvalitní tepelnou izolací, evidentní je prostup tepla okenními rámy.

Blower Door test
Každá konstrukce obvodových stěn, stropních a střešních konstrukcí má svá slabá místa: stěny dřevěných panelů ve svých spojích, stěny z lícového zdiva ve svislých spárách, spojení desek v systému 2×4 nebo příliš složité krovy. V každých konstrukcích jsou rizikovými všechny průchody vzduchotěsnící vrstvou, jako vzduchotechnika, komíny, odpady a přívody médií. Velmi častými defekty jsou nesprávná napojení vzduchotěsnící vrstvy na rámy oken a dveří nebo pozdější zásahy do této vrstvy při instalaci elektrorozvodů či pozdější úpravy před dokončením stavby. Z těchto důvodů je proto nutné vedení stavby takovým způsobem a sledem konstrukcí, aby byla v určitém čase jasně a úplně dokončena obálka budovy, přičemž není dokončeno vnitřní zakrytí vzduchotěsnící vrstvy pro případnou opravu. V takové situaci pak posuzujeme měřením Blower Door testu jak se záměr vzduchotěsnosti zdařil. Objekt se pomocí speciálního zařízení – fukaru „bloweru“ natlakuje a podmínky cirkulace vzduchu se tak zintenzivní. K lokalizaci cest průniku vzduchu, zvláště v případech, kdy tyto nejsou zřejmé, je možno použít trasování pomocí vyvíječe inertního dýmu. Tento způsob má ale svá omezení a není v praxi příliš oblíben. Za zdaleka nejužitečnější a velmi operativní lze považovat užití termovizní techniky. Jediné omezení užití je nutný teplotní rozdíl mezi exteriérem a interiérem. Zobrazení větší plochy povrchu obálky a její pozorování v čase za ustavení tlakového rozdílu dovoluje identifikaci, částečnou kvantifikaci defektů a to i v místech, kam se operátor dostane jen stěží. Plošná kontrola výrazně snižuje možnost pominutí některých detailů.

Kouzla s termovizí
Technologie IR-Fusion umožňuje současné snímání infračervených a viditelných obrazů doslova pixel po pixelu a usnadňuje tak identifikaci problémové oblasti na sledovaném zařízení, což se projeví možností správného servisního zásahu v nejkratší době. Uživatel přitom může využít až pět různých prohlížecích režimů, které jsou v kameře implementovány. Režim plného infračerveného zobrazení umožní detekci i těch nejmenších změn teploty. Režim nazývaný „Obraz v obraze“ vytvoří okno infračerveného obrazu, které je obklopené obrazem ve viditelném světle. Režim pojmenovaný „Překrytí alfa“ umožní kombinaci viditelného a infračerveného obrazu v libovolném vzájemném poměru. Režim signalizace pak zobrazí jako infračervený obraz jen místa s teplotou, která je pod nebo nad nastavenou hranicí nebo mezi dvěma hraničními hodnotami. Režim plného zobrazení ve viditelném spektru dává celkový jasný obraz, který může sloužit pro vytváření měřicí zprávy nebo archivní dokumentace a vylučuje nutnost použití přídavného fotoaparátu.

Pozor na všeuměly
Metodou nekontaktní termografie lze sice poměrně jednoduše identifikovat teplejší místa povrchu od chladnějších, ovšem zjištění skutečných teplot v těchto místech kvantifikací zobrazených teplotních polí vyžaduje disponovat znalostmi širších souvislostí těchto měřících postupů. Je třeba si uvědomit, že termografie je vědním oborem, který zahrnuje poznatky z šíření infračerveného záření, principů přenosu tepla, atmosférických vlivů, principů radiometrie nebo znalost příslušných zařízení. Tím jak se termokamery stávají stále levnějšími a jejich obsluha stále jednodušší, vzrůstá ovšem riziko, že si tento přístroj pořídí osoba neznalá problému, načež se nazve odborníkem na termografii. Ovšem přestože diagnostikovat zvýšenou teplotu vlastního těla dokáže každý z nás, pro stanovení její příčiny a k návrhu léčby je zpravidla již třeba disponovat vědomostmi lékaře. Bez potřebných znalostí činí termokamera ze svého majitele odborníka na termografii asi tak, jako stetoskop na krku lidového léčitele.

Termovize se vyplatí
Mít pod kontrolou vzduchotěsnost a transport vlhkosti konstrukcí budovy je nezbytné nejen u nízkoenergetických staveb ale i u staveb, které tyto ambice nemají. Zvláště u dřevostaveb je důležité nedovolit nekontrolovaný prostup vlhkosti do konstrukce stavby. Zanedbání vzduchotěsnosti nutně povede při provozu budovy ve velmi krátké době k poškození vlhkostí v konstrukčních a izolačních materiálech, a to jak snížením tepelného odporu, tak později napadením houbami. I mrazové zvětrávání provlhlého minerálního zdiva může mít svůj důvod v nekontrolovaném prostupu vlhkého vzduchu do zdiva netěsnostmi vzduchotěsnící vrstvy. Větrání pobytového prostoru je třeba zajistit zařízením k tomuto účelu určeným a nikoli nekontrolovatelnou průvzdušností konstrukce. Certifikace kvality těsnosti je také důležitým prvkem k celkovému hodnocení energetické náročnosti budovy. Již první roky užití této ověřovací metody Blower door ukazují, že řízená a kontrolovaná kvalita těsnosti budov se významně podílí na celkové kvalitě a úspornosti budov.

Teplo pod kontrolou
Termokamera poslouží investorovi jako důležitá kontrola před kolaudací novostavby nebo před koupí nemovitosti a objektivně prokáže i to, co je skryto pod omítkou. Vidí totiž skutečnou strukturu zdiva, použitý stavební materiál a pod omítkou skryté konstrukční prvky. Nepřímo tak například pomůže statikovi v obtížném rozhodování. Je nenahraditelným pomocníkem ve zjišťování stavu obvodového pláště staveb, místa úniku tepla i případných prasklin ve zdivu. Pomáhá i při posouzení již instalovaného podlahového topení. Termokamera již mnohokrát bezpečně odhalila skryté závady v elektroinstalaci. Termovizní kontroly elektrických rozvaděčů jsou vyžadovány některými pojišťovnami.

text: Jiří Kropylák
foto: TMVSS, FLIR

 

Napsat komentář