Stovky domů Slunce

Nový pohled solární stavby znamená spojení moderních poznatků se starými kulturními tradicemi a respektování místa, světových stran, natočení a geometrie staveb. Aktivní solární stavby se nespokojují pouze s možností vstřebávat a uchovávat teplo ze Slunce, ale i zároveň co nejvíce omezit spotřebu energie z nenahraditelných zdrojů 

V optimistických vizích scientistů mělo lidstvo v těchto dnech osídlovat okraje sluneční soustavy a spokojeně si užívat nižší měsíční gravitace. Na druhém pólu tu ke stejném datu máme beznadějné přelidnění planety, pochmurné vize šedivých totalitních společností, žijících ze dne na den. Naštěstí se ani jedna z vizí zatím nestala skutečností. Dům je pro nás stále docela pochopitelnou a ne úplně zákeřnou schránkou na přebývání, plnící své základní funkce: chrání nás před deštěm, mrazem, poskytuje soukromí, umožňuje pracovat, žít – málokdo z nás ale žije v „inteligentním“ domě. Jak tedy vypadají inteligentní solární domy, které se dnes staví?

Slunce jako sluha
Příkladem takové stavby je Heliotrop, podobající se bachraté ohňostrojové raketě. Je to šestnáctihranná budova, která se otáčí na „kuří nožce“ a sleduje pohyb slunečního kotouče. Tento impozantní dům „Heliotrop“ (řecky znamená „obrácen k slunci“) svého stvořitele architekta Rolfa Dische v roce 1994 dokonale proslavil.

Freiburg
Tato futuristicky působící stavba na jižním okraji jihoněmeckého Freiburgu je celá doslova obalena fotovoltaickými články. Nástavba nad střešní terasou má podobu velké plachty o padesáti čtyřech metrech čtverečních a je pohyblivá kolem dvou os. Solární články zásobují elektřinou obytnou jednotku a kanceláře, celkem tedy 256 metrů čtverečních a ještě mohou dodávat do veřejné sítě trojnásobek energie, který stavba sama spotřebuje.

Místo atomu slunce
Architekt této pozoruhodné konstrukce, čtyřiapadesátiletý Rolf Disch, před lety patřil k radikálním odpůrcům jaderné elektrárny ve Wyhlu, později se věnoval stavbě solarmobilů a v roce 1987 získal s jedním ze svých strojů titul mistra světa. Nakonec se rozhodl pro solární architekturu. Prototyp Heliotropu obývá se svou ženou. Investice 3,2 milionu marek se mu vyplatila. Prodal již dva podstatně levnější nástupce svého ekodomu, jeden jako kancelářskou budovu.

Les malých Heliotropů
Solární sídliště Schlierberg, které Disch následně buduje a za které dostává prestižní německou cenu „Architektonické dílo roku 2002“ poprvé využívá stejný princip domu Heliotrop, ale ve větším měřítku. Dischovo sídliště má kladnou energetickou bilanci. Za elektřinu se v něm neplatí, ale díky střešním panelům inkasuje. Za nemalou, ale ne přehnanou investici se v něm dá s bytem koupit i střešní minielektrárna, která zaplatí i za nevelké ostatní energetické vstupy (například na vaření) a ještě něco zbyde. Nízké zimní slunce prohřívá polopropustné čelní skleněné stěny bytů, vysokému letnímu slunci naopak stojí v cestě fotovoltaické panely a o to více vyrábějí.

text: Martin Matoušek
foto: archiv autora 

 

Napsat komentář