Stavíme golfové hřiště

Při  rozvrhu základního rozpočtu se můžete opřít o evropské zkušenosti. Z celkových průměrných nákladů činí náklady na přípravu výstavby 11 procent. Z nich největší díl, kolem 45 procent, investor zaplatí za design hřiště, třetinu za konzultace a inženýrské služby a necelou čtvrtinu za potřebná povolení. 

Povolení
Přípravná fáze zabere v průměru více než dva roky z celkových čtyř let, s nimiž je nutné na stavbu hřiště počítat. Nejdéle, v průměru 18 měsíců, trvá získávání potřebných povolení. Přestože jsou golfová hřiště ve své podstatě vlastně udržované, věčně zelené a lidmi využívané lesoparky, na  jdou se při jejich výstavbě různá ekologická sdružení, která  tvrdě útočí na investora a obviňují ho z devastace životního prostředí.

Ekologie?
Například jedna organizace rakouských Zelených nedávno tvrdila, že golfové hřiště v údolí řeky Enns má na svědomí úbytek vzácného ptáka chřástala polního, jehož počet se v nedalekém mokřadu zmenšil o rovných 6 kusů.  Ekologové střídavě argumentují zásahem vodního režimu  biotopu a zásahem do krajinného rázu místa. Další vodou na  „zelený“ mlýn je fakt, že golfová hřiště musí ke svému provozu používat pro trávníky speciální hnojiva a také chemické přípravky na ochranu rostlin.

Hnojení trávníků
V diskusi s nejrůznějšími aktivisty může investorovi pomoci posudek firem se specializací  na životní prostředí. Moderní hnojiva pro trávníky golfových  hřišť lze dávkovat tak, že jsou zcela trávníkem využita a ke  kontaminaci vod na okolního prostředí nedochází. Golfisté  přece nechtějí zamořit pozemky chemií a nebojí se investovat do ekologie, byť je to pro ně o něco dražší. Mimo to existuje i ekologická alternativa hnojení například pomocí kalifornských žížal.  

Základem je projekt  
Na rozdíl od tenisu či jiných her pro golf platí, že žádné  hřiště není stejné. Rozdílné jsou jak terény, rozlohy, množství  a charaktery překážek, tak i délky jamek a jejich pary. Pro  stavbu hřiště je nejlepší mírně zvlněná a možná i bezcenná  krajina. Různá mokřiska, kameniště nebo i černé skládky,  protože potom je snazší získat potřebná povolení. K tomu, aby se dílo podařilo, je potřeba využít nejen krásné a úžasně  členité české krajiny s bezpočtem statků, zámků a dalších  zajímavých staveb, kolem kterých se dá golfové hřiště založit. 

Jako u všech krajinářsko architektonických projektů, také  u stavby golfového hřiště musí jeho architekt vytvořit syntézu  mezi cíly a prostředky zákazníka, vlastnostmi lokality, nejrůznějšími omezeními (administrativními, zákonnými, ekologickými), harmonogramem a schopnostmi stavbařů. Tvarování  hřiště se pochopitelně provádí s respektem ke golfové hře  a jejím pravidlům. Nelze vytvořit neobyčejnou krajinu a zanedbávat potřeby samotné hry.

Důležitý architekt
Nicméně dobrý architekt by měl využít všechny plusy krajiny a například krásné, cenné  stromy zakomponovat do celku. Správné golfové hřiště je  tedy určitý hlavolam složený z částí, které do sebe musí per  fektně zapadat. Komunikace, parkoviště, místo na tréninkové hřiště, takzvaný driving range a zázemí. Lidi nechtějí  chodit z jednoho místa na druhé někam daleko.

Rozpočet
Z restaurace  by měli jít na driving, potom na odpaliště, na první, druhou  a další jamku a tak dále. Hodně se toho dá pokazit. Zejména  při špatné finanční rozvaze. Kvalitní devítijamkové hřiště na 25ti až 30ti hektarech u nás stojí 12 až 40 milionů korun. To je ale cena bez klubovny, bez parkovišť, bez komunikací, tedy  čistě jen za plnohodnotné hřiště.  

Sen versus údržba  
Architekt golfového hřiště položí základ, ale je na správcích „greenkeeperech“, aby udrželi vysoký standard běžného  každodenního používání. Proto je nutné, aby vaše golfové  hřiště bylo navrženo tak, aby rozpočet na jeho údržbu byl  v rozumných mezích. Přitom platí, že náročné návrhy zvyšují náklady na údržbu. Jestliže je návrh příliš náročný vzhledem  k dostupnému rozpočtu na údržbu, vzhled hřiště a kvalita hry  bude trpět. Jediným řešením s dlouhodobým efektem je pak přepracování koncepce hřiště tak, aby byl omezen rozsah  ručních prací a bylo efektivněji využito strojů. Většina hřišť má však rozpočet na údržbu omezený a následně špatně udržované golfové hřiště odradí nejen od další hry, ale i od   připojení ke klubu.

Vybíravý golfista
Golfisté mají možnost volby. Necestují do  neatraktivního golfového klubu. Architekti počítají s tím, že  provoz devítijamkového hřiště spolkne ročně zhruba pět milionů korun. Osmnáctijamkové může vyjít i na více než dvojnásobek, protože jde o normované hřiště, kde jsou požadavky na kvalitu vyšší. Výpočet architektů vychází z toho, že platíte sekání trávníků, zaměstnance, ale nejdražší je voda. Chcete li  proto ušetřit, je nutné mít levný zdroj v podobě studní nebo rezervoárů. Bez vody nelze hřiště provozovat, protože kvalitní trávníky vyžadují denní zavlažování.

Greenkeeper
Na trávu je zase  nutné najmout si odborníky, kteří se dokonale vyznají v jed  notlivých odrůdách a jejich vhodnosti. I při ideálních přírod  ních podmínkách a při použití toho nejlepšího konstrukčního  materiálu každé hřiště má omezenou kapacitu používání,  protože je to živý útvar. Regenerace trávníku potřebuje čas.  Rozsah hry by měl být řízen, a růst a výživa trávníku by měly  být v rovnováze. Obecně však optimální využívání hřiště sta  novit nelze. Liší se lokalita od lokality a záleží na konkrétních  specifických podmínkách a délce hrací sezóny.  

Jamka k jamce  
Golfové hřiště se dá stavět postupně na etapy. To je alternativa hlavně pro méně movité investory. Uděláte šest jamek, určitý čas budete hrát, pak uděláte další tři a potom  třeba dalších devět. Když je dobrá koncepce od začátku, tak  i méně hodnotné mezistupně mohou nakonec být plusem v konečné podobě hřiště. To je ale potřeba dodržet projekt  až do konečné fáze, což je zase práce kvalitního architekta,  který není levný. Za studii, projekt na několik etap, všechna potřebná povolení, autorský dohled při provádění stavby a kolaudaci si architekt většinou z celkové investice „bere“  šest procent. Je to ale právě on, který může s využitím různých technologií projekt výrazně urychlit. Například pomocí  trávníkových koberců rychle ozelenit plochy, které mohou  hráči již za několik málo týdnů plně využívat. Lze také použít  hydroosev k ozelenění svahů. Směs, která je přitom aplikována na povrch půdy obsahuje mezi jiným hnojiva a půdní  kondicionéry, které mají za úkol podpořit počáteční růst rostlin v těchto velmi nepříznivých podmínkách. Úspěch celého  projektu vašeho golfového hřiště je samozřejmě závislý také  na správné volbě technologického vybavení. Ať už jde o techniku na údržbu travnatých ploch, vybavení driving range  a v neposlední řadě zavlažovací systém. Počítačové modifikování závlahových programů což vede k výraznému snižování spotřeby vody a k omezení provozních nákladů. Například tím, že vám umožní regulovat aplikaci závlahových dávek na  svazích, na plochách se zhoršenou vsakovací schopností a na  těžkých, například jílovitých půdách. Rozdělením závlahových dob podle vsakovacích schopností a vkládáním přestávek na vsakování optimálně využívá aplikovanou vodu, omezuje nebezpečí eroze a snižuje povrchový odtok, který by  jinak odvedl nevyužitou vodu pryč bez užitku. Stačí zvolit  číslo hřiště, číslo jamky, typ plochy a dobu zavlažování a pro  gram dokončí zbývající.   

Text: Zdeněk Lodyha 
Foto: archiv autora      

 

Napsat komentář