Rostliny s architektonickými ambicemi

Floradania

Každá pokojová rostlina během své vegetace doroste do specifického tvaru a velikosti, jež ji charakterizují. Tvary a rozměry pokojových rostlin jsou skutečně rozmanité a jeden druh zpravidla nabízí hned několik kultivarů. Při zabydlování interiéru můžeme díky poznatkům o jednotlivých růstových formách vytvořit velkolepé nebo vizuálně zajímavé aranžmá. Některé rostliny dokonce mohou mít ambice nahradit příčku či paraván.

Všechny růstové formy pokojovek jsou v interiéru dobře využitelné za předpokladu, že víte, jak s nimi pracovat a znáte jejich potřeby i dispozice. Není dobré zapomínat ani na to, že celkové působení v interiéru zdůrazní také velikost, tvar a zbarvení listů.

Všeobecné pravidlo pro dosažení architektonického efektu zní, že kolem rostliny je vhodné ponechat dostatečně velký prostor, aby měl takový solitér možnost náležitě vyniknout.

Moderní sortiment

Podle tvaru lze pokojové rostliny rozdělit do několika skupin: Rozeznáváme hlavně stromkovité, trsovité, keřovité, vzpřímeně rostoucí či štíhlé druhy. Jiné charakterizuje růžicový nebo kompaktní polštářový růst, další jsou popínavé či plazivé. Zajímavou kategorii tvoří rostliny vyznačující se neobvyklými až bizarními růstovými formami.

V sortimentu pokojových rostlin najdeme vzrůstově dominantní i nepatrné druhy. Samostatnou skupinu pak tvoří velmi oblíbené miniatury.

Rostliny utváří interiér

Hustší a kompaktnější trsovité či keřovité tvary jsou charakteristické bohatým větvením a množstvím listů, častokrát i krásným květem. Zpravidla mívají výrazný kulovitý nebo kuželovitý obrys. Tyto menší rostliny stavíme do výšky, obvykle na okenní parapet, komodu nebo poličku. Tam působí jako zajímavý výtvarný akcent, avšak nedominují. Svědčí jim rovněž umístění ve skupinkách, kde každá rostlina má jiný tvar, barvu i vzrůst.

Vzrostlejší pokojovky je vhodnější umístit přímo na podlahu například poblíž pohovky, u dveří či výklenku. Je však třeba si uvědomit, že některé robusrnější, například palmy nebo fíkusy, nepatří do rohu místnosti mezi jednotlivé kusy nábytku, kam ovšem paradoxně bývají umisťovány nejčastěji. Na takovém místě totiž nikdy nebudou mít dostatečný prostor pro svůj vývoj.

Trsovité a keřovité formy

S trsovitými a keřovitými pokojovkami kontrastního vzrůstu se dá snadno utvářet dynamický interiér. Stačí tyto rostliny (dva, maximálně tři druhy) například rozmístit po větší místnosti tak, aby každá měla svůj prostor, ve kterém vyzní, a vzájemně se doplňovaly.

V současných interiérech jsou nejžádanější právě tyto výraznější a pěstitelsky nenáročné druhy. Mezi typické zástupce patří fíkovníky, monstery, šeflera, difenbachie, ibišek, lopatkovec, begónie nebo myrta. Hojně se vyskytují také kapraďorosty.

Vzpřímené druhy

Oživujícím prvkem moderního minimalistického interiéru se stává štíhlá, do výšky rostoucí rostlina, zpravidla se jedná o různé kmenové tvary. Tyto pokojovky zdůrazňují svislé linie a opticky zvyšují nízké prostory. Jejich předností je prostorová nenáročnost, hodí se tedy i do menších bytů. Nejtypičtějšími zástupci jsou hlavně různé druhy dracény či juky, patří sem ale také blahočety, cypřiše, fíkus lyrovitý, muraja, tenura nebo banánovník.

Popínavá zeleň

Výrazným architektonickým prvkem v interiéru jsou nejrůznější popínavky, jež obvykle tvoří dlouhé výhonky a pro růst často potřebují oporu. Tyto rostliny se dají modelovat do požadovaného tvaru, a přizpůsobit tak plánovanému umístění. Bohatě porostlou konstrukcí lze dokonce účinně předělit místnost či zakrýt problematické místo bez nutnosti stavebních úprav. Popínavé rostliny menšího vzrůstu se uplatňují také v malých bytech nebo jako závěsné dekorace. Oblíbená popínavka je například břečťan, ale také filodendron, syngónium a cisus.

Tyto rostliny mají častokrát i zajímavé listy či květy: Krásně kvete například exoticky působící královská lilie, voňavý věncovec nebo mučenka. Populární je rovněž jasmín s pronikavě vonícími jemnými bílými kvítky, často se setkáme i s voskovkou.

Plazivé rostliny

V interiérech atraktivně působí také rostliny vyznačující se plazivým či polštářovým růstem. Rostou spíš plošně či do šířky a ani po delší době nedorůstají větší výšky. Tvoří poměrně hustou spleť výhonků se zpravidla drobnějšími lístky, někdy se na nich objeví i plody. V interiéru je lze použít jako opakující se prvek v několika exemplářích. Nejlépe jim svědčí umístění ve středně vysoké poloze, například na komodě nebo na stole. Patří sem některé druhy fíkovníků, fitónie nebo helxina.

Elegantní růžice

Zajímavou růstovou formu reprezentují druhy s růžicovým růstem. Jejich listy vyrůstají kruhovitě na všechny strany od středu rostliny směrem k okraji květináče. Typickými příklady jsou různé druhy bromélií jako échmea, guzmánie, vrizea či echevérie. Oblíbený je rovněž cyklas nebo jelení jazyk a samozřejmě kapské fialky, přidávají se i kvetoucí gerbery.

Tyto něžné rostliny působí v interiéru půvabně, a to jak jednotlivě, kdy můžou krásně vyniknout, tak i v pestře kvetoucích skupinkách, které oživují jednoduše zařízený prostor. Jelikož se jedná spíš o subtilnější rostliny, umisťujeme je do střední polohy, třeba na okenní parapet. Zajímavý a vzrostlejší exemplář může najít své místo i na podlaze.

Efektní zelené závěsy

Pro všechny druhy převislých rostlin je důležité, aby výhonky volně visely dolů a mohly se rozrůstat do délky. Mohou být umístěny na poličce, na horní hraně skříně, v drhaném závěsu nebo v květinovém sloupu. Některé bujně rostoucí rostliny mohou naznačovat dělicí příčku. Jejich listy a květy zjemňují tvrdé kontury nábytku i oken a rozptylují světlo. Zároveň se pomocí nich dají poměrně jednoduše zakrýt nevzhledné kouty a výklenky.

Největší výběr nalezneme mezi rostlinami preferujícími světlé stanoviště. Atraktivně v závěsných nádobách vypadají kvetoucí druhy, například kolumnea, voskovka, akalyfa, eschynant nebo streptokarp. Působivé je i seskupení několika kvetoucích druhů.

Z rostlin s okrasnými listy se v závěsných vegetačních nádobách pěstuje rozchodník, starček, tradeskancie, popínavý fíkovník nebo svícník. Efektně působí také odnože zelence nebo lomikamene, které volně visí z květináče.

Do polostínu se hodí potos, parožnatka nebo různé kapraďorosty – ty však vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost, objevují se proto spíš v koupelnách, případně zimních zahradách.

Při pěstování rostlin v závěsných nádobách nesmíme zapomínat na častější zálivku, protože půda v nich mnohem rychleji vysychá. Tyto druhy by však měly tvořit jen jakési doplnění celkové skladby zeleně v bytě a největšího efektu často dosahují až po mnoha letech pěstování.

Bizarní tvary

Kategorie méně obvyklých růstových forem je oblíbená hlavně v přísně funkčních a formálně zařízených bytech nebo loftech, kde převažují strohé a přímé linie. Rostliny mohou mít rozličně zesílené stonky, pokroucené větvičky, atypické listy… Jejich uspořádání nebo celkový habitus se na první pohled vymyká normálu. V této skupině lze najít známou nolinu zvanou též sloní noha, která vyniká právě extrémně zesíleným stonkem. Upoutá také jatrofa, hlavně svými drobnými oranžovými květy. Netradiční růstové formy nabízejí i různé druhy tilandsií a sukulentů, jako jsou mléčníky, takzvané živé kameny a eonium. V poslední době do sortimentu přibyla také nenáročná zamia, skřípiny nebo zajímavý druh streptokarpu.

U těchto originálních rostlin platí, že v případě většího vzrůstu stačí v místnosti jen jeden exemplář, jenž na sebe upoutá veškerou pozornost, naopak u menších druhů je efektní vytvářet skupinky.

Napsat komentář