Neslyší vás někdo – 3. část

Zkuste to bez drátů
Existuje staré špionážní pravidlo, že pokud od přístroje vedou dráty, tak se můžeme i lehce dobrat člověka, který ho tam umístil. Přenos většiny moderní „útočné“ techniky se, proto alespoň v poslední fázi, děje radiovou cestou. Video nebo radioštěnice má v sobě zabudovaný vysílač a v okruhu pár desítek či stovek metrů od vašeho bytu útočník nainstaloval opěrný bod. Může to být například zaparkované auto s příjmačem napojeným na záznamové zařízení. Tato kombinace je podle Maletínského v současné době u nelegálního odposlechu prostoru nejčastější. Lepší radiomikrofony mají frekvence za pásmem běžných spotřebitelských přijímačů, aby nedocházelo k náhodnému naladění příjmu od souseda či procházejícího se důchodce s tranzistorem v ruce.

Špiclování jako byznys
Ročně se v Česku prodá odposlechová technika za desítky milionů korun. V každém větším městě najdete firmu nebo živnostníka, který vám za několik tisícovek požadovanou techniku v základní verzi opatří. Může se jedna o věci z výprodeje různých bezpečnostních složek, které to používaly nebo jsou to i asijské výrobky, které si amatéři skládají pro své potěšení. Platí zde, že jednoduché věci jsou levnější, zákeřné dražší. Každý útočník má svůj strop. Informace má pro něj takovou cenu, jakou chce investovat do techniky. Takže se setkáváme s přístroji, které se dají pořídit od několik set korun až řádově po stovky tisíc. Pro vaší orientaci citovaný vysílač po elektrorozvodné síti přijde zhruba na 220 tisíc korun, nicméně podle informací médií ho dokáže „zbastlit“ každý průměrný elektroinženýr z ČVUT.

Jen počkej špióne
Není problém štěnici umístit, horší je ji objevit. Na českém internetu firmy jednou rukou nabízejí zprostředkování nákupu sledovací techniky a v druhé mají zase prostředky, či služby na detekci a následnou deratizaci od špionážních mikrofonů a videoštěnic. Detekční skenery přitom nejsou tak drahé – odborníci ale varují před jejich amatérským používáním. Dnešní svět je zahlcený miliony radiových signálů. Signály telefonů, televizní signály, signály různých stanic, kdejaká hračka je dnes na radiové dálkové ovládání. „Laik, který si koupí skener, tak určitě něco najde. Podezřelý signál si zaměří, vezme krumpáč, rozkope půlku bytu a možná zjistí, že mu stěnou vede jenom neškodná televizní anténa nebo za zdí má soused pravidelně na noc položený mobilní telefon,“ upozorňuje Pavel Maletínský. Je proto lepší, když prověrku provádí odborník, který umí signály číst. Ve sluchátkách se totiž každý chová jinak. Jednoduchý analový signál pozná každý, tikání datového toku od GSM přenosu snad také. Ale jsou signály, které vytváří různá bzučení, bručení, tón v nich různě poskakuje. Signál obrazu zase vrní a brní.

Na lovu digitálního spáče
Nestačí jen na podezřelý signál narazit, ale je potřeba dohledat místo, odkud signál vychází. Také záleží jestli ten signál je účinný v klidu nebo, když se místnost nachází v běžném provozu a štěnice by mohly mít aktivovanou funkci VOX. Některá zařízení vysílají jen tehdy, až se jim zaplní paměť. Pak na chvíli spustí datový tok, odvysílají a zase mlčí. Pak je zde možnost, že hledané štěnic došly baterie, nebo je zde útočník, který to zařízení dozoruje a vypne. Proto při prohlídce místnosti nebo celého bytu nejdříve zkušený technik manuálně prohlédne všechna klasická místa a vyloučí tak umístění útočné techniky v síťových rozvodech, telefonních zásuvkách, telefonních aparátech a vypínačích. Pak nastává druhá část – detekování všech činných radiových prostředků a vytvoření frekvenční mapy celého sledovaného prostoru pomocí spektrálního analyzátoru. Technik tak vytvoří seznam všech radiových frekvencí, které se vyskytují v kontrolovaném prostoru, což se stane takovým radiovým rodným listem vašeho bytu a v případě opakované prohlídky to velmi usnadní nalezení dalších odposlechů. Poslední a nejpodrobnější částí obranné prohlídky je vyhledání všech polovodičových součástek pomocí detektoru nelineárních přechodů. Tento detektor využívá pro svou činnost základní předpoklad, že není možné vyrobit žádný zpravodajský prostředek, který by neobsahoval alespoň jednu polovodičovou součástku.

Poplach, jako cena za soukromí
A nakolik taková obranná prohlídka přijde? „Řádově se pohybujeme v desítkách tisíc korun,“ říká Pavel Maletínský z Detekce.com. Záleží na velikosti prostoru a o jaký typ prověrky jde. V běžném bytě 3+1, při měření radiového spektra se zaměřením na podezřelé signály, vyjde společně s mechanickým ohledáním prohlídka na 20 tisíc korun. Prověrka pomocí měření nelineárních přechodů, která je mnohem více pracnější, přijde při stejné ploše na 60 až 70 tisíc korun. Tyto prohlídky jsou ale velmi úspěšné a většinou platí, že na 50 metrů čtverečních najde vždy minimálně jedno útočné zařízení. Po těchto prověrkách je vhodné nainstalovat zařízení, které bude automaticky tento prostor hlídat. Odborníci doporučují minimálně minimálně kombinaci kamerového systému se záznamovou smyčkou a radiového paměťového analyzátoru. Co naplat prostorová radiová štěnice je nejsnazší, nejlevnější, právně obtížně prokazatelá a tudíž i nejpoužívanější forma odposlechu. Jádro „hlídacího“systému analyzátoru tvoří paměť radiového spektra, které lze snadno zkontrolovat a odhalit čerstvě instalovaný odposlech. Hlavní funkcí přístroje je ultrarychlý scanning. Ten v 6-ti sekundových intervalech porovnává každý aktuálně přijímaný signál s původním záznamem zkontrolovaného „čistého“ spektra. Přítomnost nového signálu spouští poplach a zápis do samostatné poplachové paměti. Systém předpoplachu, poplachu a minulého poplachu, doplněný přehlednými časovými údaji má podle odborníků dostatečně eliminovat falešné poplachy vzniklé činností různých legálních vysílání, jako například radiových sítí, bezdrátových telefonů, vozidlových a leteckých stanic.

Text: Zdeněk Lodyha
Foto: archiv autora

 

Napsat komentář