Kdo uvidí teplo, vyhraje

Termovize neboli také termokamera je přístroj, který jako detektor infračerveného záření dokáže bezkontaktně na dálku měřit povrchovou teplotu objektů. S vysokou geometrickou rozlišovací schopností dokáže zachytit a z naměřených teplot rekonstruovat takzvaný teplotní obraz objektu.

S výrazem termovize se většinou setkáváme v souvislosti s policejními pátracími akcemi po zmizelých osobách. Termovize je však také významným pomocníkem stavařů a statiků. Na rozdíl od termokamer používaných policií a armádou, které pouze rozlišují co je teplejší a co chladnější, využívají se ve stavebnictví termokamery s chlazeným detektorem, které dokáží porovnávat naměřené hodnoty s fyzikálně přesně definovanou teplotou.

Praktické využití
Termovize je ve stavebnictví nejčastěji využívána k odhalování nedostatků v provedení tepelné izolace, které způsobují takzvané tepelné mosty. Jedná se vlastně o spojení vnitřní stěny s venkovním povrchem pláště budovy tepelně vodivým materiálem nebo kombinací několika materiálů. Tepelné mosty představují energetické ztráty, protože odčerpávají teplo z interiéru a vyzařují jej do okolí.

Odhalí závady v topení
Na povrchu pláště budovy se pak tepelný most projeví jako tepelná anomálie, uvnitř jako chladnější místo, zvenku jako teplejší místo. Termovize také dokáže například účinně pomoci při odhalování závad na podpodlahovém topení. Pokud se v nevytápěné místnosti zapne podlahové topení, u kterého máme podezření na poruchu, termovize během několika minut zobrazí celou trasu vedení trubek a objeví vadné úseky.

Pozor na plísně
Stachybotrys chartarum je nazelenalá černá plíseň, která vzniká a roste na stavebních materiálech, jako jsou stropní obklady, zdi, papírové parozábrany, tapety, izolační desky nebo na materiálech obsahujících dřevěné piliny, tedy lepenkových a dřevovláknitých deskách. Tato zákeřná bakterie může způsobit závažné zdravotní problémy a onemocnění vedoucí od bolesti hlavy po poškození mozkových tkání a případně i rakovinu. Malé množství toxinů Stachybotrys chartarum způsobuje také chronické záněty a onemocnění dutin. Plísňová kultura spolehlivě vyroste na materiálech s vysokým obsahem celulózy, pokud jsou vysoce navlhlé díky nedostatečné či poškozené izolaci. Její přítomnost hrozí i pokud voda prosakuje do objektu poškozenými rozvody a odpady. Plísni stačí k růstu teploty mezi 4 a 40 °C. Je tedy otázkou zdravotní nezávadnosti zamezit usazování vlhkosti v konstrukčních prvcích budovy.

Vzduchotěsnost proti plísním
Každá konstrukce budovy musí tedy obsahovat ve své skladbě vzduchotěsnící vrstvu a spojení výplní stavebních otvorů musí být provedeno vzduchotěsně. Taková vzduchotěsnící vrstva musí probíhat od spodních kontaktních konstrukcí, jakou je například hydroizolace, přes obvodové stěny, kompaktní omítku, až po střešní konstrukci v celé její ploše chráněnou parotěsnou fólií. Tyto zóny musí být vzduchotěsně napojeny.

Transport vlhkosti
Tento fakt nic nemění na možnosti vystavět obvodové konstrukce, a to včetně střešního pláště jako difúzně otevřenou skladbu materiálů dovolující vodním parám procházet konstrukcí bez dosažení rosného bodu. Je tedy nutné chápat rozdíl mezi parotěsností a vzduchotěsností. Transport vlhkosti exfiltrací netěsnými spoji je o několik řádů vyšší než transport difúzí, která je jako jediná předpokládaná výpočtem. Difúze je totiž pomalejší než rychlé konvekční proudění vzduchu netěsnostmi a s ním spojený rychlý transport vodních par konstrukcí bez kontroly.

Tepelné oko
Zde pak přichází ke slovu technické možnosti termovize a zjištění teplotních polí na vnitřních částech stavební konstrukce. Zjistíme, zda na kontrolovaných částech konstrukce nemohou kondenzovat vodní páry obsažené ve vnitřní atmosféře – vzduchu. Pokud dojde k takové kondenzaci, dojde samozřejmě i k navlhnutí zdiva a tak je splněna jedna podmínka případného vzniku plísní. Druhá podmínka, příznivá teplota, je splněna téměř vždy, protože teplota na povrchu vnitřní konstrukce se většinou pohybuje v rozmezí teplot od 4 do 40 °C. Termografie je schopna s potřebnou přesností tato místa možných kondenzací nalézt a při jejich správném vyhodnocení je základním krokem pro efektivní návrh technického řešení a následně i pro kontrolu jeho realizace.

text: Jiří Kropylák
foto: TMVSS, FLIR

 

Napsat komentář