Jak nejlépe zaměřit solární panely

Při výstavbě solárních instalací je obvyklým problémem umístění  panelů, jejich orientace a sklon. Tyto parametry mají totiž  přímý vliv na účinnost fotovoltaického sytému, účinnost systému  a množství vyrobené elektřiny pak přímo souvisí s množstvím  peněz za zelené bonusy nebo výkupní cenu.

Ideální orientací je  co nejpřesnější jih, ideálním sklonem je 32° až 37°. Při odchylkách  od této optimální orientace není třeba zoufat a od záměru  instalovat sluneční elektrárnu ustoupit -i při odchylkách v orientaci  v řádech desítek stupňů a ve sklonu řádově jednotky stupňů  jsou ztráty výkonu přijatelné. Při ideálním sklonu, ale například  jihovýchodní orientaci přijdeme pouze o 5% ročního výnosu.  Čísla jsou podobně optimistická i při současném relativně „neideálním“  sklonu i orientaci v případě, že se pohybujeme v rozmezí  jihovýchod až jihozápad. Při extrémnějších odchylkách jsou  již ztáty na účinnosti citelnější, i když stále do 25 procent. Z výše  zmíněného plyne, že instalace solárního systému se může díky  relativně nízkým ztrátám vyplatit i v případě, kdy nejsme schopni  zajistit naprosto ideální orientaci modulů, například u instalací  na střechy budov. Naopak zvýšené náklady na taková opatření,  pomocí kterých bychom tuto ideální orientaci zajistili, například  dodatečné podpůrné konstrukce a podobně by byly vynaložené  neefektivně.  

Sluníčko otřes se  
Fotovoltaický zdroj elektřiny lze použít pro dodávku do distribuční  sítě. U nás zatím pracuje jen několik takových experimentálních  zařízení. Častěji se toto zapojení využívá v budovách,  kdy fotovoltaika napájí přednostně spotřebiče v domě.  Není-li v domě odběr, jsou přebytky prodávány do sítě. Tyto  systémy se obejdou bez poměrně nákladných akumulátorů;  jako nekonečně velký akumulátor jim slouží síť. Naopak vždy  potřebují střídač, který přemění stejnosměrný proud z panelů  na střídavý, na který jsou spotřebiče v domácnosti konstruovány.  Takto zapojené systémy má u nás již téměř 1 000 škol.  Snahu o zelenou elektřinu letos nově projevila i některá česká  města zavedením tzv. komunálních dotací. Od ledna mohou  občané Plzně získat příspěvek od magistrátu ve výši 20Kč na  instalovaný wattpeak (Wp), maximálně však 200.000,-Kč pro  systém o výkonu do 5kWp. I zde platí, že příspěvek je nenárokový.  „V pravidlech je napsáno, že na dotaci není právní nárok,  lze ji ale považovat za veřejný příslib města. Splní-li investor  podmínky, je velká šance, že dotaci dostane“, soudí František  Kůrka z oddělení odpadového hospodářství a energetiky. Druhým  městem s komunálními dotacemi na fotovoltaiku se stala  Praha. Do fondu, ze kterého by se měly vyplácet příspěvky  magistrát letos vložil 8 milionů korun. Dotace přitom nejsou  nezajímavé -4.000,-Kč na 1m čtvereční solárního systému,  maximálně 80.000,-Kč na jedno zařízení a maximálně 50%  doložených nákladů. Příspěvky by přitom měl magistrát vyplácet  již do 8 týdnů po uzavření smlouvy. Komunální dotace jsou  zpravidla rychlejší a účinnější formou podpory než příspěvky  od státu. Svědčí o tom i příklady ze zahraničí, například v Dolním  Rakousku dává místní dotace na solární systémy na 400  radnic, u nás fotovoltaiku takto podporují zatím jen zmíněná  dvě města, Plzeň a Praha   

Text: Zdeněk Lodyha 
Foto: Laufen, Kohler, Villeroy-Boch      

 

Napsat komentář