Heliotropy – tak trochu jiné domy

V optimistických vizích scientistů mělo lidstvo v těchto dnech osídlovat okraje sluneční soustavy a spokojeně si užívat nižší měsíční gravitace. Na druhém pólu tu ke stejném datu máme beznadějné přelidnění planety, pochmurné vize šedivých totalitních společností, žijících ze dne na den. Naštěstí se ani jedna z vizí zatím nestala skutečností.

Dům je pro nás stále docela pochopitelnou a ne úplně zákeřnou schránkou na přebývání, plnící své základní funkce: chrání nás před deštěm, mrazem, poskytuje soukromí, umožňuje pracovat, žít – málokdo z nás ale žije v „inteligentním“ domě. Jak tedy vypadají inteligentní solární domy, které se dnes staví?

Heliotropy
Příkladem takové stavby je Heliotrop, podobající se bachraté ohňostrojové raketě. Je to šestnáctihranná budova, která se otáčí na „kuří nožce“ a sleduje pohyb slunečního kotouče. Tento impozantní dům „Heliotrop“ (řecky znamená „obrácen k slunci“) svého stvořitele architekta Rolfa Dische v roce 1994 dokonale proslavil.

Sluneční renty
Dokonalá několikavrstvá izolace hlídá požadovanou teplotu (tedy i chládek) uvnitř, přesto vnější konstrukce balkonů dodává domu vzdušný vzhled. Na první pohled něco výjimečného. Také zde vyrábějí fotovoltaické články výrazné přebytky elektrické energie, které jsou určeny do veřejné sítě. Tyto takzvané plusové energetické domy vyprodukují ročně přebytek elektřiny 10 až 20 kWh/ m2. Vzhledem ke zvýhodněným výkupním cenám elektřiny vyrobené ze slunečního záření, které od dubna 2000 stanoví německý zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie (zákon EEG), tvůrci předpokládají, že každá domácnost za vyrobený proud inkasuje „sluneční rentu“ ve výši 150 až 460 EUR měsíčně.

Život v souladu s přírodou
Rolf Disch však ujišťuje, že finanční přínos netvoří rozhodující aspekt v koncepci jeho staveb. „Dostatečnou kvalitu bydlení zajišťují dva základní předpoklady – světlo a slunce.“ Architekt se nezříká výhod moderní civilizace, ale usiluje o jejich optimální využívání. Jak si představuje komfortní život v souladu s přírodou? Třeba tak, že automobilovou dopravu vykázal na okraj sídliště: místo garáže najdete přede dveřmi každého domu stojany na jízdní kola.

Slunce nad městem
Ekologické město Freiburg je nejteplejším městem Německa s největším počtem slunečních dnů a využití solární energie zde má proto nejen své logické odůvodnění, ale hlavně i návratnost. Právě proto najdeme solární panely jak na střechách státních a veřejných institucí, tak i na obytných domech. V neposlední řadě má ve Freiburgu tento trend i institucionální podporu; právě takové mezinárodní společnosti pro výzkum solární energie jako International Solar Energy Society (ISES) či Das Fraunhofer- Institur für Solare Energiesysteme (ISE) zde mají svá sídla. Solární dřevo-sídliště Na území 1,5 ha bývalého francouzského armádního areálu, naproti studentskému městečku Vaubau plánuje a staví Rolf Disch od roku 1996 sídliště.

Tak trochu jiné řadové domky
Sídliště se skládá z několika hloubkově situovaných řadových rodinných domů směrem k Merzhauserově ulici a je propojeno pravidelnou komunikační sítí. Několik základních komponentů určuje podobu tohoto sídliště. Za prvé je to zřetelný „stavebnicový charakter“ zástavby, dále použitý materiál a barva. 3 Modulové dřevěné domy využívají a variují jedno základní dispoziční schéma. Nabízeny jsou ve dvou či tříposchoďovém provedení s přízemní halou, která se otevírá bezbariérově do zahrádky na jižní straně pozemku, s užitnými místnostmi v patrech a podkrovním ateliérem, jenž tvoří proporčně snad nejatraktivnější prostor celého domu. Do prostoru pultové střechy je možno na místo ateliéru vestavět i terasu. Vstup do domu je ze severní strany.

Ekologický koncept
Použitý materiál odpovídá ekologickému postoji architekta, jenž k nemalé radosti bádenské dřevařské loby upřednostňuje Rolf Disch jako vyučený truhlář, dřevo. Stropy, podlaha, stěny jsou tak zhotoveny ze dřeva či obloženy dřevěnými aplikacemi nejrůznějších druhů i tlouštěk. Smrkové trámy jsou tak například použity na nosné konstrukci, zatímco fošny z dalších druhů „měkoty“ z borovice či modřínu tvoří stropy. Také dezén podlahových krytin je nabízen ve velkém množství variací, ošetřený disperzními laky či přírodními vysýchavými oleji. Tvrdé dřevo jako dub či buk našlo uplatnění na exponovaných místech, jako jsou schodiště či prahy. Z našeho stále ještě šedivého panelového pohledu barevná škála Dischových domů téměř až bolí, člověk by si snad přál méně pastelově oranžové, modré, červené či zelené. Z pohledu historického kontextu i dnešní zástavby jak ve Freiburgu, především pak i v sousedním francouzském Alsasku je však tato barevnost zcela legitimní. Obdobně totiž vypadají mnohé vesnice v okolí a pro domácí je tato barevnost zcela normální a svým způsobem nakonec i všední.

Technický sever, obyvatelný jih
Zcela markantní je rozdíl mezi jižní a severní stranou domů. Zatímco se jižní strana s balkóny a zcela prosklenými okny otvírá slunci, vchodová strana severní je opatřena jen nepatrným množstvím oken. Řadové domy, tak jak je definuje sám architekt, jsou variantou „plusenergetického domu vyrobeného ze dřeva, jež kumuluje CO2 a sluneční energii, a zaručuje tak budově přirozené klima“. Co však dělá jeho dům plusenergetický, potažmo ekologický? Co to je za dům? Z jakých předpokladů a konstrukčních zásad a použitých materiálů architekt vycházel? Podle Dische jde o takový dřevěný dům, který v celkové roční bilanci vyprodukuje více energie, než je jeho obyvateli spotřebováno. K docílení je však prý nutné dodržet několik zásadních podmínek. Za prvé musí být dům dokonale utěsněný a izolovaný. Předsunutá střecha, situovaná na jih, by měla být kompletně pokryta fotovoltaickými panely, jež transformují sluneční energii na střídavý proud, dodávaný dále do sítě. Poměrně důležité je i to, že předsunutá střecha balkonu splňuje krycí, resp. zastiňující funkci, čímž zejména v létě zamezuje vniku „nežádoucího tepla“ do domu.

Totální využití
Zásadní komponent jižní fasády pak tvoří prosklení. Velkoplošná třívrstvá okna z bílého skla propouští v zimě, kdy paprsky dopadají na fasádu v ostrém úhlu, až 20 % sluneční energie, čímž je dosaženo i částečného vytápění místností. Částečný ohřev užitné vody zajišťují kolektory zabudované v zábradlí. V neposlední řadě je to větrací systém s regenerátorem, který spotřebovanému vzduchu v domě odnímá kolem 80 % energie a navrací ji zpět do oběhu.

text: Martin Matoušek
foto: archiv autora 

 

Napsat komentář