Co takhle vlastní golfové hřiště?

Je jen několik zaručených taháků na zatraktivnění  na první pohled neatraktivní developerské  lokality. Jste-li restituent, který si  láme hlavu, jak využít svých třicet hektarů  půdy po dědečkovi, když se mu nechce  začít sedlačit a na dojezdovou vzdálenost  není žádné velké město, pak je vaší možnou  záchranou magické slovíčko -golf.

Obliba golfu v Evropě nepřetržitě stoupá. Vznikly stovky  nových hřišť a trh ještě stále není zcela saturován. Stavba  nového hřiště může trvat i více než čtyři roky a ve východní  Evropě přijde zdaleka nejlevněji.

Jamka za 2 miliony
Osmnáctijamkové v průměru  na 1,23 milionu eur (36 milionů Kč), devítijamkové ještě o dvě  třetiny méně. Vyplývá to z nedávného průzkumu účetní a pora  denské společnosti KPMG Maďarsko, který vznikl za finanční  podpory designérů golfových hřišť. Počet hráčů v Evropě roste tempem šest procent ročně a nyní jsou zde asi 4 miliony registrovaných golfistů, kteří mají k dispozici 6224 hřišť.

Spojené království vede
Ovšem z toho 2618 jich je ve Velké Británii, kde je golf tradičním sportem. Věnuje se mu tam téměř 1,3 milionu lidí. Německo, Francie, Švédsko a Itálie následují s podíly 10 procent, devět procent, sedm procent a čtyři procenta z celkového počtu hřišť.  Celosvětově golf podle odhadů hraje 50 milionů především  bohatších lidí.  

Green, fairway a rough
Golfové hřiště se většinou skládá z devíti nebo 18ti jamek. Každá jamka má své odpaliště, dráhu a jamkoviště. Slovo jamka tak může znamenat skutečnou díru v zemi, do které se má míček dostat, nebo část hřiště od daného odpaliště  až k jemu příslušnému „grýnu“ (neboli jamkovišti, z anglického green), na kterém je vyvrtána jamka. Většina jamek má grýn od odpaliště příliš daleko na to, aby se dal zasáhnout první ranou, proto je mezi grýnem a odpalištěm nízko sekaný pruh zvaný „fervej“ (z anglického fairway), po kterém hráč postupuje k jamce. Okolní nesekaná tráva se nazývá raf  (z anglického rough) a tvoří další překážku.

Přísná pravidla překážek
Z důvodu urychlení hry se většinou tráva okolo ferveje seká vysoko na semiraf. Na jamkách jsou rozmístěny různé překážky, což může být bankr (písečná překážka, z anglického bunker), ze kterého se hraje jinak než z trávy, nebo vodní překážka (rybníky, potoky apod.). V překážkách platí zvláštní pravidla, která znesnadňují hru, například v bankru se hráč před samotným odpalem nesmí dotknout holí země ani nesmí provést cvičný švih.

Utopené míčky
Pokud míč zůstane v oblasti označené jako vodní překážka, může jej hráč hrát podle podobných pravidel jako  v bankru, nebo s připočtením trestné rány z místa mimo překážku. Pokud míček skončí za označenými hranicemi hřiště,  nelze jej z daného místa hrát. Tráva na grýnu je sekaná velice nízko, takže míč se může po zemi koulet na vzdálenost několika metrů.
Pozice jamky na greenu
Ráně na grýnu, při které se míček nevznese do vzduchu, se říká pat (a ten se patuje). Grýny bývají různě zvlněné, což znesnadňuje správné míření. Samotná jamka má průměr 10,8 cm a měla by mít hloubku 10 cm. Vyztužuje se umělohmotnou vložkou, do které lze zapíchnout dlouhou tyč  s vlajkou, která umožňuje viditelnost jamky i z velké vzdálenosti. Pozice jamky na grýnu není stálá a může se den ode  dne, i mezi jednotlivými koly turnaje, měnit.  

Co Evropan, to golfista  
Podíl golfistů na celkovém počtu obyvatel utěšeně stoupá  zejména v severských zemích. Ve Švédsku například dosáhl  6 procent, takže každý šestnáctý Švéd je registrovaným  hráčem. Drží si prvenství také v kontinentální Evropě. Absolutně nejlepší poměr má Irsko, kde se golfu věnuje  6,64 procent obyvatel. V absolutních počtech vede Velká  Británie (1,27 mil. hráčů) před Švédskem (554 tis.)  a Nizozemskem (251 tis.)

Golf na dovolené
Silný růst poptávky zažívají země,  které jsou tradičním cílem turistů a kde je golf vítaným  doplňkem krásného počasí. Těmi jsou např. Španělsko,  Portugalsko či Francie. Díky více než čtyřmiliardovým  investicím je Česko podle studií golfovým lídrem mezi  zeměmi střední a východní Evropy. Na území ČR je dnes  v provozu přes devadesát hřišť různé kvality. Polsko,  Slovinsko a Maďarsko mají dohromady sotva polovinu. Rovněž počet oficiálně registrovaných hráčů golfu v ČR,  zhruba 32 tisíc je v porovnání s ostatními zeměmi bývalého  „sovětského bloku“ až desetinásobně vyšší.  

Tahák zvaný voda  
Díky rostoucí oblibě golfu u Čechů i zvyšujícímu se zájmu  zahraničních turistů o hru na českých greenech stoupá  poptávka po rekreačních nemovitostech v sousedství golfových areálů. Zvýšený zájem o pozemky či nemovitosti v okolí hřišť pozorují golfové kluby v posledních dvou letech. Poptávce po nemovitostech navíc nahrávají i předpovědi  odborníků, podle kterých bude golfových turistů dále přibývat.

Výborné podmínky
„Je to nejrychleji rozvíjející se turistický segment,“ míní Beránek. Že golfoví turisté začínají Českou republiku rychle  objevovat, potvrdila i Denisa Čermáková z oddělení golfové  turistiky státní agentury CzechTourism. Agentura zaregistrovala velký zájem u Britů, Norů, Finů a Švédů. České republice hrají do karet i geografické podmínky. Golfová hřiště  jsou totiž velmi náročná na spotřebu vody, které je v ČR relativní dostatek, a také slunce zde nepálí tolik jako například ve  Středomoří.

Investice se vrací
„Ve Středomoří nejsou nejnáročnější bazény, ale  zalévání golfových hřišť, takže tam bude golf do budoucna  limitován množstvím vody,“ naznačil analytik Jaromír Beránek s tím, že se golf a s ním i desítky tisíc golfových turistů  bude stěhovat na sever. Privátní investoři do golfu v Česku  už podle různých odhadů vložili tři a půl až čtyři miliardy  korun a vytvořili přes 1500 pracovních míst. Roční obrat golfových zařízení přitom dosahuje zhruba 1,5 miliardy korun.  

Domeček u greenu  
Podle Jiřího Fajkuse z realitní skupiny Real Spektrum je pro  developerské společnosti výhodné stavět na pozemcích kolem golfových hřišť, protože tak tyto pozemky zhodnotí.  Apartmány se podle něj staví u golfových hřišť, u kterých je  i sjezdovka, nebo vodní plocha, aby i v době, kdy lidé golf nehrají, se tak mohli věnovat jiným aktivitám. U některých  golfových hřišť se staví i takzvané golfové indoory, což jsou  golfová hřiště pod střechou, aby se golf mohl hrát i v nepříznivém počasí.
Zájem prudce stoupá
Pokud se už v okolí hřišť rekreační bydlení nebuduje, tak se o něm v budoucnu podle některých golfových klubů uvažuje. Například podle prezidenta golfového   klubu Libouchec Jana Křemene je v plánu okolo tohoto golfového hřiště vybudování rodinných domů. Podle něj je průměrná cena, kterou je ochotný dát zájemce za rekreační golfovou nemovitost, pět milionů korun.

Ceny pozemků
O nemovitosti kolem  klubu mají zájem podle něj především členové klubu, což  jsou Češi. Průměrná cena pozemku za metr čtvereční v okolí hřiště je  podle něj 800 – 1500 Kč. Výkonný manažer Golf Club Praha  Dalibor Buček potvrdil, že zájem o nemovitosti v okolí hřiště je standardně vysoký. „V okolí našeho hřiště se připravují dva projekty bytové výstavby, kdy v jednom případě investor počítá i s částečnou výstavbou bytů pro rekreační účel,“ dodal Buček. Cena, za kterou si lidé budou ochotni koupit golfovou realitu v dané lokalitě, se bude podle něj v průměru pohybovat od 2,5 milionu Kč do čtyř milionů korun.  Průměrná cena za m2 pozemku v okolí hřiště je podle Bučka  v rozmezí 3500 – 6000 Kč za metr čtvereční.  

Text: Zdeněk Lodyha 
Foto: archiv autora      

 

Napsat komentář