Chráníme střechu v zimě

Přestože začátek letošní zimy nebyl nijak výrazný a sněhu mnoho nenapadlo, minulý rok byl na sněhové srážky poměrně bohatý. Jaká tedy musí být střecha, aby ji zimní podmínky nepoškodily. A co bychom měli dělat, abychom naší střeše co nejvíce zimu ulehčily.

Stavebníci mnohdy spoléhají na fakt, že díky globálnímu oteplování bude každá zima u nás poměrně mírná. Proto příliš neberou potaz specifické zimní podmínky už při samém projektování střech novostaveb. Mezi odborníky se má obecně za to, že trend k nestabilnímu počasí s velkými výkyvy v teplotách i srážkách bude mít dlouhodobý a prohlubující se charakter. Má-li střecha sloužit desítky let, je vhodné již nyní počítat spíše s horší variantou klimatických podmínek. Přitom na otázku, jak zajistit absolutní spolehlivost střešních konstrukce v zimě, je jednoduchá odpověď. Je to hlavně tepelná izolace celé stavby. Prvním omylem je myslet si, že tlustá izolace střechy vyřeší nedostatečnou izolaci celého objektu.

Stěny tvoří rampouchy
Možná, že jste si všimli, že nejvíce ledových střechýlů se tvoří nad okny. Je to dané tím, že pokud nám z pláště objektu uniká teplý vzduch, okolní mrazivé ovzduší ho tlačí na zdivo. Teplo se po ní plazí vzhůru a naráží na římsu a podokapní žlab. Tam se teplý vzduch zastaví a působí roztávání sněhu, který tam leží. Takto vzniklý led a ledové rampouchy střechu pomalu ničí. Střecha do horských podmínek
Aby střecha mohla dobře plnit svou funkci, nesmíme při jejím návrhu přehánět počet vikýřů. Podle stavební normy by dva střešní vikýře neměly mít mezi sebou menší vzdálenost než 1,5 metru. Nesmí totiž zvyšovat možnost střešních průniků tepla a vytváření ledu. Pokud tuto zásadu nedodržujete, kvalitně pokrytá střecha nemá šanci.

Problematická krytina
Záleží i na krytině. Například při použití skládané krytiny nebo drážkovaného plechu nemůžeme střechu nechat bez pojistné hydroizolace. Ta má jiné použití při jiných sklonech. Jakmile sklon střechy překročí 25 stupňů, musíme pojistnou hydroizolaci poctivě lepit. Při větrných podmínkách se často stává, že vítr odfukne střešní tašku. Sníh nebo mrznoucí déšť pak může zastavit jen hydroizolace. Právě neslepenou spárou se nám sníh může dostat až na tepelnou izolaci, tam roztaje a izolace provlhne. Následně začne hnít a brzy může hniloba zasáhnout i krovy. Požadavky na pojistnou hydroizolaci většinou definují výrobci dané krytiny a je rozumné se jimi řídit.

Led pod plechem
U plechových krytin na stojatou či ležatou drážku může nastat další nepříznivý jev. Je jím led proniklý do drážek a pod krytinu. Důsledky jsou stejné jako u předchozího příkladu. Opět je vše jakoby splněno, ale do střechy vlastně zatéká. Rozhodování o správnosti provedení je téměř vždy na řemeslníkovi, neboť v konečném důsledku je to právě on, který zavinil, že do střechy pronikly vodní srážky nebo voda v tuhém skupenství. Vodotěsné podstřeší vytvořené vhodnými pojistnými hydroizolacemi sice zvýší finanční náklady při realizaci, ale ušetří mnohem větší náklady spojené s řešením vzniklých situací. Pak se totiž ve většině případů jedná o kompletní demontáž všech střešních vrstev a jejich nahrazení novými.

text: Jaroslav Korec
foto: archiv autora 

 

Napsat komentář