Dub a jeho nenápadný půvab

Dub slouží lidem už více než tisíc let. Z dubu se vyráběly válečné lodě, slavné katedrály nebo sudy na whisky a víno. A samozřejmě také nábytek.

Vzrostlý dub může mít až 700 tisíc listů, které díky slunci dodávají ohromné množství živin do jeho kmene. Pro výdrž a dlouhověkost jeho dřeva si ho oblíbily národy snad všech kontinentů naší planety. Jeho nátura, výdrž i smysl pro přežití v těch nejdrsnějších podmínkách z něj dělají skvělého společníka celých generací lidstva.

Co je na dubu tolik úžasného, že se dostal do všech aspektů lidské činnosti? A jak probíhá práce se samotným dřevem? Nejlepší je se zeptat odborníka, který má dřevo v rukách každý den. Petr Smaha je zakladatelem Galerie22, jež se věnuje restaurování nábytku od biedermeieru až po neobauhaus. Dlouhá léta se galerie zabývá i zakázkovou výrobou a jejich nábytek lze vidět i v českých filmech nebo reklamách. Po desítkách let, strávených v Praze na Žižkově, se nedávno přesunuli do větších prostor – na ostrov u plavebního kanálu Labe, spojující Starou Boleslav a Brandýs nad Labem.

„Dub je jedno z nejtvrdších dřev, která ve střední Evropě rostou. Využívá se především pro svoji pevnost v interiéru stejně jako exteriéru. Když vytvoříte něco z dubu, zákonitě si to udrží větší životnost než třeba smrk.“

Otevíráme dveře do místa naplněného historií, ale nikoli tou starou, hutnou historií těžkých knih a velkých mouder. Uvnitř ateliéru vládne zvláštní, křehká atmosféra. Procházíme se v příjemném světle místnosti, plné renovovaného nábytku z různých okrasných a lakovaných dřevin.

„Když pokládáte podlahy nebo zasazujete dveře, musí k tomu ladit i nábytek. Některé dřeviny se spolu vizuálně mohou tlouct. Okrasné dřevo se přece může stát naprosto dominantním prvkem v celé místnosti. U dubu kresba dřeva neodvádí pozornost, díky tomu se můžete zaměřit na jeho tvar nebo funkci. V období funkcionalismu dub fakt hodně převládal.“

Ořechové letokruhy na nábytku všude kolem vypadají opravdu elegantně, možno říci vznešeně. Mezi nimi působí dubový nábytek téměř nevýrazně.

„Dub je světloučký, nesvádí a nepřitahuje oči. Jiná dřeva mohou být tmavá a mají velmi výraznou texturu. U dubu působí kresba a letokruhy nevýrazně. Jenom si pocitově všímáte té příjemné, medové barvy. I proto je dub hodně rozšířený. Dobře ladí a kombinuje se, protože má téměř vždy stejnou barvu. Celý byt zkrátka nemůžete vybavit ořechem.“

Ale přece jen fakt, že se něco dobře kombinuje, nemůže přinášet jediné vysvětlení, proč si ho oblíbili lidé na celém světě i přes jeho vysokou cenu.

Důležitou vlastností dubového dřeva je, že se při jeho zpracování nechávají otevřené póry. Ty se nedají zbrousit, protože jinak působí trochu nepatřičně. Dub má tu přednost, že vypadá velmi přírodně a autenticky už jako syrové dřevo. Dnes se již ani nelakuje. Nyní jsou v oblibě olejovosky, kterými se povrch napustí, a vy získáte opravdu autentické dřevo, které si uchovává zlatavý a medový odstín.

Autenticita nábytku i dřeva vyvolává fascinující dojem. Také mě vždy zajímalo, pro jakou funkci si tvůrci vybírali svůj materiál.

Když uděláte štokrle z měkkého dřeva, vrazíte do něj a ono odletí. Dub sedí a nepohne se. Týká se to i spojů uvnitř. Smrkové nebo borovicové spoje se například u sedacího nábytku vždy vymačkají a nevydrží. Ale dub má svoji váhu, taková sofa z dubu se těžko přenáší.“

Už jsem skoro přesvědčený, ale pořád mě ty ořechové skvosty všude kolem připadají neuvěřitelné. V čem tedy spočívá rozdíl v práci s dubem nebo s jiným dřevem?

„Nelze srovnávat leštěný mramor a štípanou břidlici. Je to zkrátka něco jiného. Břidlice musí zůstat strukturovaná. U dubu nikdy nedocílíte takových okrasných efektů jako u okrasných dřevin. Ale taková neutrálnost si u některých lidí získá svou oblibu.“

Některé materiály disponují prostě odlišnými vlastnostmi a vyžadují zcela jiný přístup, i když patří do stejné rodiny. Dub znamená skvělou volbu i z hlediska prestiže. Dubové truhly kdysi dostávaly nevěsty jako věno a vydržely jim léta. Je to hodnotný materiál, jenž si vždy uchová svou cenu.

Dub vám může vydržet desítky let i s minimální údržbou. Ta však zůstává důležitá. Stačí začít tím, že si každé jaro při velkém úklidu vzpomenete na váš dubový nábytek. Jako každý nelakovaný i lakovaný nábytek si dub zaslouží alespoň jednou za čtrnáct dní oprášit.

Prach totiž představuje jeden z hlavních faktorů, které mohou vašemu nábytku ubrat na kráse. Pokud se rozhodnete nábytek voskovat, což se určitě doporučuje, nezapomeňte zvolit kvalitní vosk. Nekvalitní vosky mohou být ředěné a váš nábytek neochrání, naopak ho poškodí.

Pokud se vám stane, že nábytek zašpiníte, nemusíte zoufat. Dobře navoskovaný dub by neměl vlhkost vsáknout a vám by měl k očištění stačit obyčejný navlhčený hadřík.

Text Ondřej Chytil foto archiv firem

Napsat komentář